Safari

Safari

Na hotelu v Keni nám nabízeli různé výlety, některé dražší, jiné levnější. Keňa se pyšní obrovským safari a možností vidět zvířata, která jsou u nás jen v zoo, ve volné přírodě.

Hrozně jsem na safari chtěla jet, ale výlety pořádané od hotelu nám přišly docela drahé. Už od začátku jsme se bavili na pláži s místními obyvateli. Jsou zvyklí na turisty a nabízí jim všechny možné vyřezávané postavičky ze dřeva, dřevěné destičky se jménem, korálkové náramky a další drobnosti, kterými si vydělávají alespoň malý obnos peněz.

Mezi těmito lidmi jsme našli jednoho průvodce, který pořádá výlety na safari a do okolí. Domluvili jsme s ním, že bychom rádi jeli. Nabídl nám své auto, že nám udělá soukromou prohlídku a projížďku po safari a zaveze nás zpět do hotelu. Vše během jednoho dne. Výlety pořádané od hotelu byly dražší, pro větší skupiny lidí a na více dní.

S tímto průvodcem, který si nechal říkat Marley (taky měl dredy a pro cizince je to snáze zapamatovatelné než jeho pravé jméno), jsme domluvili výlet na jeden den. Moc jsem se těšila, že si budu moci vyfotit zvířata ve volné přírodě.

Vyrazili jsme ve 4 ráno od hotelu, Marley přijel se svým bratrem takovým menším autíčkem. Jeli jsme asi 5 hodin než jsme dorazili na safari. Cesta byla docela dlouhá, kolem 200 kilometrů, a na jejich silnicích nelze jet moc rychle, tak to trvá déle.

Konečně jsme dorazili na místo, projeli jsme branou parku a koukali jsme, zda uvidíme nějaká zvířátka. Bylo po deštivém víkendu, až později jsme se dozvěděli, že když je hodně vody, tak se zvířata napájí v místě, které mají nejblíž jejich přirozenému místu. Když bývá sucho, pak chodí dál a hledají vodu.

V parku, kde jsme byli, bylo velké napajedlo, ale bohužel jsme moc zvířat neviděli, jen nějaké antilopy, africká divoká prasátka, pštrosy a pár dalších menších zvířat. Hodně z dálky jsme viděli dvě žirafy a jinak nic moc. Doufala jsem, že uvidíme slony, možná lvi nebo jiné kočičky a podobně.

Byl tam domluvený oběd, tak jsme se najedli a Marley domlouval jiný park, který více připomínal zoo, ale bylo zaručené, že něco uvidíme. Po obědě jsme odjížděli pryč do druhého parku.

Po cestě hrozně pršelo a nebylo vidět na pár metrů dopředu. Docela jsem se bála, abychom dojeli v pořádku. Po pár kilometrech jsme zastavili, myslela jsem, že je to kvůli dešti, že se Marleymu blbě řídí. Po chvilce jsem zjistila, že prostě vypadl motor a dál jsme jet nemohli.

Marleyho bratr vyrazil stopem pro benzin k nejbližší benzince, trvalo mu to přes hodinu než přijel zpět. Dolil benzin, ale motor nechtěl stále nastartovat. Dojel opět pro další benzin, tak jsme čekali další hodinu na druhou petlahev s benzinem. Ani druhé dolití nepomohlo a stále nešlo nastartovat.

Nakonec jsme zjistili, že to bylo olejem, náš průvodce si auto půjčil od svého kamaráda, a netušil, že není dolitý olej. Auto jsme zamkli a vyrazili na autobus. Povedlo se nám chytit autobus, který jel přímo do města Mombasa, kde jsme i přistávali s letadlem.

Jeli jsme místním, naštěstí klimatizovaným, autobusem s místními lidmi. Nebylo to úplně pohodlné, ale v danou chvíli nám nezbylo nic jiného. Cesta trvala docela dlouho a před městem byla dlouhá zácpa. Dokonce jsme viděli i převrácený kamion na krajnici. Než jsme se dostali do centra, tak to trvalo další hodinu a půl. Na hlavní nádraží jsme dorazili před 10 hodinou večer, všude tma a dost lidí.

V hotelu nám radili, abychom nevycházeli po setmění za hranice hotelu a my se objevili v té největší tmě v tom největším a nejnebezpečnějším městě mezi místními jako jediní bílí lidé. Ve městě jsme viděli docela rušný večerní život. U stánků prodávali různé místní pochutiny, před stánkem na zemi seděli lidé, kteří jedli a malé batole se batolilo po zemi, až jsme na něj málem šlápli.

Trochu jsem se bála, ale naštěstí s námi cestoval Marley se svým bratrem. Dovedli nás na hlavní nádraží na bus a jeli s námi až do hotelu. Cesta trvala další tři hodiny, byl to docela pohodlný autobus, povedlo se mi na chvíli i usnout a odpočinout si. Dorazili jsme do hotelu asi v 1 ráno a byla jsem ráda, že si můžeme jít lehnout.

Byl to zajímavý výlet na safari plný adrenalinu. Máme zážitek, který mi vždy připomene naší veselou výpravu do přírody.

Později jsme se dozvěděli od dalších účastníků zájezdu, že byli na safari s delegátkou z hotelu a prý viděli snad úplně všechny zvířata, dokonce i pářící lvi. Měli jsme tedy smůlu nebo jsme byli na špatném místě. Mrzelo mě, že jsme skoro nic neviděli, ale příště bych určitě na safari vyrazila znova.