Jak vzniká barevná fotografie

Jedním z nejdůležitějších prvků digitálního fotoaparátu je snímač, ten je složený z jednotlivých světlocitlivých plošek. Snímač jako takový zachycuje pouze intenzitu světla. Snímací čip pracuje v černobílém režimu, resp. ve škále šedé.

Rozsah je zpravidla limitovaný 256 úrovněmi šedé, včetně bílé a černé. Podle dopadeného množství světla se následně vybudí odpovídající elektrický signál a už se stará elektronika fotoaparátu.

Barevné fotografie ve většině případů zajišťuje tzv. Bayerova maska. Před každou buňku se umístí barevné filtry, před buňkami snímače jsou předřazené tři až čtyři filtry primárních barev, z nichž se pomocí interpolace „poskládá“ celá fotografie.

Každý jeden pixel nese informaci buď červené, zelené nebo modré barvy, tedy jen třetinu z prostoru RGB, z něhož se výsledný obraz skládá.

Rozmístění barevných filtrů v bayerově uspořádání využívá toho, že lidské oko je nejcitlivější na žlutozelenou barvu a proto je informace o této barvě pro něj nejdůležitější. Proto má filtr dvojnásobný počet zelených buněk oproti buňkám červeným a modrým.

Interpolační algoritmus porovná data ze sousedních pixelů a z nich pak vypočítá příslušnou barvu. Existují i snímače, které pracují i bez interpolace, ale jedná se o velmi drahá zařízení.

Stejný princip tvorby barevné informace používá jak nejlevnější kompaktní fotoaparáty, tak i digitální zrcadlovky.